Strašně si vážíme, všech, kteří chodili pravidelně na tento web, hledat informaci i inspiraci o cestách na daleký sever. Pokud máte zájem o další informace nejen o Dánsku podívejte se na nové weby, které vznikly, jako navazující projekty na tento!
dansko.JirkaPanek.cz – tento web překopírovaný na nový webhosting
kena.JirkaPanek.cz – povídání o cestách a životě v Keni
www.JirkaPanek.cz – základní rozcestník pro informace o mých cestách, články z cet, nabídky přednášek, seminářů a jiných aktivit…

Všechny věci, ať už krásné, či méně krásné jednou musí skončit a stejně tak tomu je s naší EVS (Evropskou dobrovolnou službou) v Dánsku. Od tohoto dne už nebudeme příspěvky na tomto blogu aktualizovat. Fotogalerie však stále zůstává a pokud byste měli jakékoliv dotazy na EVS, Dánsko, Kodaň, apod. můžete psát na jirkapanek@gmail.com, nebo nela.kralova@centrum.cz .
Děkujeme Vám na přízeň, kterou jste našemu blogu věnovali a věřte, že naše další cesty budou zase někde popsány.
S pozdravem Jirka a Nela, toho času Jirka v Nairobi, Nela v Bulharsku

Island – země ohně a ledu a také země kde, je vše možné – Vol. 5. Cestu na letišti jsme se rozhodli trošku opepřit a vydali jsme se napříč ostrovem, místo abychom zvolili jednodušší cestu po hlavní cestě okolo Islandu. Když jsme po několika kilometrech sjeli z hlavní cesty na vedlejší, která vypadala jako rallye Island/Mars trošku jsme se lekli, ale mysleli jsme, že je to jen začátek a pak to bude lepší. Náš řidič Sigi náš však okamžitě zmrazil větou, „takhle to bude teďka 6-8 hodin“ … ha ha ha. Bohužel to nebyl vtip, rallye cesta, která připomínala měsíční krajinu, opravdu pokračovala dalších asi 7 hodin. Odměnou nám však bylo zastavení i termálních gejsírů, největšího vodopádu na Islandu (prý nejmohutnějšího na světě, ale tomu nevěřím). Trošku jsme se lekli, když nám Sigi u vodopádů oznámil, že na letiště je to teďka 2 až 2,5 hodiny cesty, prý podle provozu. Nic divného, pokud by nám letadlo neletělo za necelé 3 hodiny . Na letiště jsme dorazili asi 42 minut před odletem a dokonce jsme ani nebyli poslední skupiny na check-in. Společným letem do Kodaně skončil náš pobyt na Islandu, zemi ohně, ledu a také zemi, kde je vše možné – třeba i mít presidenta na akci pro 30 mladých lidí z Evropy…

Cela skupinka

Island – země ohně a ledu a také země kde, je vše možné – Vol. 3.

Ze zajímavostí dalších dnů musím vyzvednout to, že se přijel za námi podívat kamarád Martin z Norska, který teďka žije na Islandu, šli jsme společně do restaurace, kde hrál nějaký chlapík skvěle na kytaru, takže jsme se s ním dali do řeči a užili si příjemný večer u piva – poloviční ceny než v Dánsku (ale pořád 90 Kč za jedno pivo ).

Další den jsme oslavili dvojí narozeniny Saary (Finka) a Anny (Islanďanka) a odpoledne jsme měli volné s tím, že se můžeme podívat po městě, kde v ten den začínal sportovní festival. Já jsem nemohl odolat a přihlásil jsem se do závodu běhů do schodů, před kostelem. Celkem 112 schodů jsem běžel s Ondrou (taky Čech), oba jsme měli čas okolo 16 vteřin, což není špatné, ale nejlepší byli okolo 13,5s. Nicméně jsme dostali oba diplom, takže super. Ondra byl o setinku rychlejší, takže prý udělal český rekord:-) .

Večer jsme se přidali ke slavnostnímu průvodu, který zahajoval festival. Já jsem se naopak přidal k pánům fotografům na střeše a fotil. Kluci měli sice foťáky o pár korun dražší, ale to nevadí… Ještě před začátkem slavnostního zahájení jsem úplně omylem potkal Helgu – prezidentku místní největší sportovní organizace UMFI, se kterou jsme seminář spolupořádali. Známe se již z předchozích setkání v Kodani, takže jsme prohodili několik slov a Helga jen mezi řečí řekla kouzelnou větu: „I will come tomorrow with president, ok?“ = „Zítra přijdu s prezidentem, jo?“. Myslel jsem, že se přeřekla, nebo, že jsem ji špatně rozuměl, protože presidentka organizace je ona, tak jsem se to snažil vyjasnit. Z vyjasňování sešlo ve chvíli, když mi řekla, že přijde s presidentem – presidentem Islandu! Takže jsme měli necelých 12 hodin na přípravu takové „normální“ návštěvy.

Island – země ohně a ledu a také země kde, je vše možné – Vol. 2.

Následující den, byl rozdělen do dvou úplně rozlišných částí. Část první – moje teoretická přednáška o definici sportu jako nástroje pro začleňování menšin do společnosti – mě to bavilo, ale věřím, že to mohla být docela slušná nuda, protože po obědě se jelo na výlet…

Trošku zpětně se pokusím popsat náš pobyt na Islandu, zemi, kde je opravdu vše možné. V tuto chvíli sedím v malém pokojíku na okraji Nairobi, kam jsem se přestěhoval na následujících několik měsíců. Budu zde pracovat na rozvojovém programu, proto se dopředu omlouvám, pokud na něco v popisu Islandu zapomenu, ale je to už trošku vzdálená minulost, především v porovnání těch intenzivních zážitků, které mám tady v Nairobi, Keni, Africe

Nase skupinka v cele krase...

 

Dnesni sobotni den zacal celkem brzy – po vesele noci kdy slunicko vubec nezapadlo jsme se moc nevyspali. Taky neumite usnout kdyz neni tma??? Navic v pokoji je jen jedno male okno, ktere vubec nevetra. Rano jsme tedy byli vsichni naprosto propoceni az na Jirku, kteremu pry byla zima..tak nevim.

Tak tady jsme těžce pracovali

Jen v rychlosti několik zpáviček z Islandu – Akureyri, protože jsme se zatím moc nestihli zastavit. Je to tu vše šílené a skvělé zároveň. Jsme 60 km od polárního kruhu, slunce tu celý den nezapadá, kolem nás jsou jen hory pokryté sněhem. Řekl bych takový malý ráj na zemi. V nejbližších dnech se pokusíme sem dát více článků a fotek, teďka jen opravdu krátce.  Dneska se chystáme do termálního bazénu, ty jsou tu všude a zítra na mylý výlet do okolních hor. V pondělí už přijedou účastníci a začne nám 100% práce.

Ráj na zemi!

Nase cesta na Island zacala v 9 hodin rano. Po uspesnem dobaleni veskereho materialu jsme se vydali pres obchod, kde jsme nakoupili svacinu na cestu, na nadrazi. Ja jsem cekala u veci, Jirka sel vyzvednout Sorina.

Ctvrtecni den byl snad nejsilenejsim dnem za poslednich 10 mesicu. Rano jsme se uz opet za vedra vydali do prace dodelavat veci na Island. Nachystat vsechen material, vytisknout letenky, programy, seznamy, nachystat slozky pro ucastniky, dotahnout nekolik desitek lahvi vody a jeste k tomu snazit se sehnat 15 bilych tricek – v Kodani naprosto nedostatkove zbozi !

Uterni dopoledne jsme nechali nase „navstevniky“ napospas mestu. My jsme museli jit alespon na dopoledne do prace. Kacka se Somem si pujcili kola a projezdili centrum, zajeli se podivat az do kralovskeho palace Amaliensborgu a okoli. Obed pak stravili v italske restauraci. My jsme se s nimi setkali v narodnim muzeu, kdy jsme se rozhodli, ze misto navstevy muzea si radeji zajdeme na zmrzlinu. Vedro v Kodani bylo opet silene!

Round Tower a odpočívající Jirka

Pondelni dopoledne Jirka stravil v praci. Ja jsem se do kancelare vydala spolu s Katkou a Somem pozdeji, jelikoz jsme pro Jirku nachystali prekvapeni. V 11 hodin jsme Jirku vyzvedli a vydali se do centra. Tam po chvilce chozeni a prohlizeni obchudku dostal Jirka za ukol zavrit oci a my jsme ho vedli k prekvapeni – aneb veselou cestou k Tivoli.

Prekvapeni malem bylo vyzrazene dvojici prazacek, ktere sly za nama a poradne kriceli na cele kolo kde se prave nachazeji, ale Jirka nic nepoznal. Honem jsme koupili celodenni vstupenky na  vsechny atrakce a mohli jsme zacit jezdit- Jupii aaaaaaaaaaaaaa :0

Zábava pro všechny generace...

Po patecnim srazu Cechu a Slovaku bylo na nasledujicich 5 dnu naplanovana dalsi navsteva – predposledni za nas pobyt v Kodani. Jirkova sestrenice Kacka s jejim manzelem Somem – Jirkou. Po vesele prihode z minuleho vyzvedavani navstevy o dve hodiny dopredu se nam opet nepodarilo prijet k autobusu vcas. Kacka sice poslala SMSku pri odjezdu z trajektu, ale ta byla prectena, ale okamzite zapomenuta. Vysledkem pak bylo prozvaneni nasich mobilu v 6:30, kdyz uz Kacka se Somem netrpelive a jako posledni vyckavali na nadrazi. A my jsme pro zmenu vesele spali.

Rodinka na výletě

Minuly patek 26.cervna probehl posledni sraz Cechu a Slovaku v Kodani, ktereho se muzeme zucastnit. Pres prazdniny ma spolek take volno, takze cervnovy sraz byl nas posledni.

Netradicne jsme se museli na sraz vypravit autobusem a metrem, protoze se konal na Amager plazi na vychodu Kodane pobliz letiste. Pokud bych si odmyslela nehoraznou zimu a vitr, pridala jsem si jako ve slunem Recku nebo Italii. Naprosta parada !

Naše poslední česko-slovenská párty...

Tento týden byl úplně letní, tedy alespon v Kodani. Neměli jsme to žádné povodně jako v ČR, ale nádherné počasí, sluníčko, jasno a teploty okolo 25 stupnů. V práci se to sice nedalo vydržet, protože nám nefunguje klimatizace, ale za to po práci to bylo úplná lahoda.

Pohoda, sluníčko, prostě léto v Kodani.

Minulý týden jsem jel do ČR, přesněji řečeno do Kosteleckých Horek, malá vesnice u Chocně, kde se konal druhý seminář v rámci programu GLEN (www.glen-europe.org). Jednou se součástí GLENu je i moje stáž v Keni, na kterou odjíždím 19. července spolu se svoji německou kolegyní Sophií.

Já a Sophia - dokonalý tým pro Afriku, ne?

Take part in the Future !

You are invited to participate in the Balkan Youth and Sport Forum 2009 – BYSF ‘09. The forum will gather over 45 participants from across the Balkan region to discuss the role of youth in sport. Built around the current youth agenda in south-east Europe, the forum will put forward its perspectives on the role of youth in sport.

BYSF ‘09 will include the following themes:

• youth participation,
• democratic citizenship and
• non-formal education through sport.

Pondeli jsem musela stravit v praci. Rano zacalo temer tragicky – Jean-Luc stravil v koupelne 57 minut, vim to presne, protoze mi do koupelny vlezle tesne prede mnou a ja jsem celou dobu cekala v kuchyni nez se uraci vylezt. Vubec si nedovedu predstavit, co tam tech 57 minut delal, ale zacala jsem propadat zoufalstvi a panice… V kancelari se ke me navic pripojil nas oblibeny kolega Nils – Vecko, takze jsem mela o zabavu behem dopoledne opravdu postarano. Radeji jsem odesla z prace driv a odpoledne stravila uklidem a odpocinkem.

Návštěvníci

Po dlouhem spanku se nam v nedeli vyborne vstavalo. Dopoledne byla na planu cesta centrem – kolem Narodniho muzea, zastaveni v parlamente a dale az do Christianie.

Christiania svododné město

Trinacteho nemusi byt nutne jen patek, smula plati i v sobotu 13. Muzete se presvedcit sami…

V sobotu 13.6. k nam prijela dalsi – v poradi uz 7.navsteva (respektive 6.navsteva co spala u nas doma) – tentokrat z Olomouce – Pavlik a Katka. Byli jsme domluveni, ze se mi ozvou kdyz budou vyjizdet z trajektu pozdeji nez ve 4 hodiny rano, podle Pavlikove verze ze mi napisi, kdyz budou vyjizdet z trajektu, at je to kdykoliv. Vysledek byl nasledujici – v 5hodin jsem vstala a jela v desti na kole k praci, kde mel autobus prijet na 5:30. Po dvaceti minutach cekani mi prisla SMSka od Pavlika, ze prave vyjizdi z trajektu – tzn.ze v Kodani budou az za dve hodiny. Takze jsem opet nasedla na kole a zvesela jela domu, abych mohla jeste na 45 minut usnout a jet zpatky k praci na 7:30.  Jedine co se behem mych jizd do prace/z prace nezmenilo byli podivni individua stojici pred nonstopem. To nam ten vylet tedy pekne zacal !

Troška reklamy naší oblíbené firmě

Od patku minuleho tydne v Kodani v kuse prsi a teplota nepresahuje vice nez 10 stupnu Celsia. Dvakrat po ceste z prace jsem naprosto zmokla a kdyz uz ani destnik a nepromokava bunda na tyto danske rozmary pocasi nestaci – situace je dost spatna. Navic v nedeli Jirka odjel do Cech na posledni pripravneho skoleni pred jeho cestou do Keni, takze moje  zabava po praci je temer jista – nakoupit hodne jidla a podivat se na spoustu filmu. Cilem je neopoustet byt, jeste lepe ani pokoj

Nicolas Winton

Sobotni rano jsme pak zacali poradnou praci – nejdrive stanovit cile a temata o kterych se chceme bavit, dale se pak jiz konkretneji pustit do priprav projektu – nejen aktivit, ale take rozdeleni roli clenu tymu a priprava konkretnich programovych casti. Sobotni obed byl pak v asijskem stylu – aneb dovezli jsme si jidlo z vietnamske restaurace. No to jsme si bajecne pochutnali !

Tohle nas take ceka na Islandu ???

Patecni rano jsem jen v rychlosti dobalila veci, rozloucila se s ELiskou a po snidani jsem jeste pred 8 hodinou rano cekala na odjezdu minubusu smer letiste. Tak jsme se dostali v dobry cas, takze jsem se jako jedna z prvni odbavila a sla jsem cekat k brane do letadla. Precetla jsem dva casopisy, poslechla nekolik pisnicek a uz se letelo. Nakonec planovane zpozdeni bylo jen 20 minut. V Kodani jsem se hned vydala k vlaku a v praci jsem byla neco po 12 hodine.

Ucastnici Youth eventu - najdete me ?

Ctvrtecni rano zacalo opet vybornou snidani. Dnes byla prvni cast programu venovana dodelavani nasich pripominek, vyslechnuti pripominek od ostatnich skupinek a take spolecna diskuze. Po 10 hodine jsme pak byli autobusy prepraveni na Bambiriadu – velkou prehlidku mladeznickych a detskych organizaci.

Prezentace doporuceni clenum Evropske komise

Stredecni rano zacalo vybornou snidani.  Po nekolika chodech jsme se vypravili spolu se skupinkou tramvaji do Brevnovskeho klastera, kde po cely den probihala prace ve skupinkach. Ja jsem byla v Dobrovolnictvi a Neformalni vzdelavani. Po uvodnim opet seznamovani ve skupince jsme se pustili do poradne prace – zacali jsme procitat onu novou strategii a kazdy zacal mit spoustu pripominek a komentaru.

Pracovni skupinka Volunteering + NFE (ja jsem vlevo)

Uterni den jsem pak zasvetila prohlidce Prahy – udelala jsem klasicke kolecko Vaclavak – Staromak – Karluv most – Prazky hrad a zpet. Celou trasu jsem prokladala castymi prestavkami – jak na jidlo, tak na cteni. Nakonec mi volny cas v Praze rychle ubehl a ja jsem se vydala na Ustredi, abych si tam vyzvedla tasku. Pak uz jen asi hodinku cekani pred vlakovym nadrazim a pak jsem se chtela vydat podle instrukci na vlakove nastupiste, kde me mel vyzvednout pan ridic spolu s ostatnimi ucastniky konference.

Pierre Mairesse

V nedeli 31.5. jsem vyrazila smer Kodanske letiste a Jirku jsem nechala poprve v Kodani samotneho (podle jeho vypraveni programu a mnozstvi konzumace sladkosti mam dojem ze byl i rad, ze jsem odjela). Letecky jsem se prepravila spolu s bandou danskych stredoskolaku do Prahy. Cesta byla dost vesela, slecny si pres me podavali ruzne potraviny, casopisy a nasledne se zacali fotit, takze jsem byla oslepana bleskem jeste peknou dobu po opusteni priletove haly. Nikdy vice !

Navsteva CR

Včera jsem se konečně odhodlal, že je asi potřeba se nechat do Keni očkovat a vydal jsem se do místního Udlandsvaccinationen I/S, neboli něco jako české Centrum pro cestovní medicínu. Musím přiznat, že po zkušenosti z Dánskou zubařkou, která byla úplně skvělá, jsem čekal stejně skvělé=nebolestivé služby. No, tak jsem se zase jednou spletl.

Sadisti!

Kralovna karnevalu

Kodaň, tak jako většina dalších velkých měst má také svůj karneval. V Kodani je to především obrovský párty a samba festival a my jsme u toho pochopielně nemohli chybět.

 

Nedelni rano jsme po 8-mi hodinove ceste autobusem v poradku dorazili do Kodane. Bylo teprve pul 8 rano, takze do budovy DGI jsme se museli doslova receno vloupat (pouzili jsme nouzovy vychod). V kancelari jsme si pak odpocinuli, prevlekli do pohodlnejsiho obleceni a take se nasnidali.

Jirka a Wilson Kipketer

Sobotni rano jsme si trosku prispali. Po patecnim narocnem dni a noci stravene v autobuse jsme to uz potrebovali. Rano jsme zabalili veci, nasnidali se, odhlasili se z pokoje a schovali si veci opet v uschovne hotelu – nejlepsi vec na tom je ta, ze jsme si pro veci mohli v pohode prijit az pozde vecer, maji otevreno 24 hodin denne.

Přístav focený z lodi...

Do Osla jsme dorazili kolem 5:30 hodin rano. Venku bylo svetlo pomalu jak v poledne, mesto bylo ale prazdne. Na nadrazi jsme konecne navstivili „normalni“ zachod, kde pro zmenu chteli poplatek 10 norskych korun/ v prepoctu asi 30 Kc/. Jelikoz jsme nemeli vubec zadne norske penize, natoz tak mince, tak jsme vyuzili moznosti cekat az nekdo ze zachodu nevyjde. To se podarilo

Velmi moderní opera v Oslu

Ctvrtek byl v Dansku opet statnim svatek. Bohuzel jsme se poradne nedozvedeli, co se slavi, ale do prace se jit nemuselo. Pro nas to bohuzel neplatilo, na statni svatek jsme do prace sli, abychom pak nemuseli jit v patek. Nakonec to byla velice vyhodna volba, ve ctvtek jsme byli cely den v kancelari jen my dva, takze jsme pracovali opravdu podle sebe

Snídaně v 5:59 ráno v Osle na nádraží

Dlouho očekávaný moment vytrhnutí mojí osmičky nastal včera 19.5.2009 v 11:15 místního času. Jako správný hrdina jsem dostal dvě injekce, aby mě to nebolelo a pak mi paní zubařka, jak ve správném americkém filmu, nechala vybrat moji oblíbenou hudbu, kterou spustila na stylovém Ipodu.

Osmička vlevo nahoře

A je to tady, to čeho jsem se nejvíc bál, to, že budu muset jít v Dánsku k doktorovi. A aby to byla pořádná dávka, tak přímo zubař. V sobotu večer mi něco vypadlo ze zubu, myslel jsem ze je to plomba, tak jsem z toho nechtěl dělat velkou vědu. Přes neděli mi to ale strašně vadilo na jazyk, tak jsem se rozhodl zajít k zubaři.

Nééééééééééééééééééééé!

Nedelni dopledne bylo v rezii Lisy. My jsme oba odpocivali a take pracovali – hlavne uklid pokoje, zehleni, prani apod. Po obede jsme si dali opet sraz s Lisou, ktera si mezi tim prohledla Glyptoteku (nas to moc nelakalo, sami jsme tam uz byli). Dalsim cilem vyletu pak bylo Danish Design Centre – nazev zni honoste, vevnitr ale nic moc. Porad jsme ocekavali, ze uvidime ten dansky design, potom co jsme prosli dve patra vystavy o svetle jsme se ho bohuzel nedockali. Velike zklamani, ale uz sem alespon nemusime jit

Výstava na téma světlo v Dánském centru designu

Na sobotni rano jsme si domluvili s Lisou sraz uz v 9:30 na blesich trzich ve Frederisbergu. My jsme vyrazili z domu driv, protoze jsme se chteli jeste zastavit do Norrebro, kde Jirka minuly tyden videl na trzich stativ – ten by se totiz hodil k novemu fotaku. Bohuzel stativ jsme neobjevili, ale za to jsme byli velice uspesni na trzich ve Frederisbergu.

Nela a její oblíbený drink...

Po celem narocnem tydnu v praci jsme se tesili na vikend jako na smilovani.  Navic se ohlasila na navstevu Jirkova dlouholeta kamaradka Lisa, ktera momentalne studuje ve Svedsku, ale puvodem je Nemka. V patek odpoledne jsme to tedy v praci velice brzo zabalili a vydali se na sraz k radnici.

Lisa a Jirka v přístavu - setkání po pěti letech

Nekdy koncem dubna jsme se zaregistrovali na jednodenni konferenci o sportu a rozvoji – predevsim na Africkem kontinentu. Jelikoz ani jeden z nas neni v tomto tematu expertem, bylo pro nas zajimave uplne vse.

Konference se konalav PH cafe, coz je hospudka kterou velice dobre zname z cesko-slovenskych srazu. Nakonec byla mistnost naprosto nacpana, obsadili jsme strategicke misto pobliz unikoveho vychodu (mohli jsme otevirat a zavirat dvere podle nasi chuti )

Zaímá Vás sport a rozvoj, mrkněte na www.sportanddev.org

V pondělí jsme se rozhodli, že si uděláme malý výlet k Dánským skautům a tak jsme v práci skončili dříve. Naším cílem bylo městečko Vedbæk, cca 20 minut od Kodaně na sever. Zde mají totiž základnu skauti, se kterými nás seznámil náš kamarád Vojta, když to byl na Velikonoce. Dnešním cílem tedy byla procházka přístavem a návštěva klubovny, zrovna měli schůzku malí (cca 8-10 let) a velcí (cca 12-14 let) skauti.

Přístav ve Vedbæku

Nedelni rano jsme si pro zmenu poradne pospali a do prace se vydali az na obed. Z kancelare jsme vyridili dulezite veci ohledne Islandu a dne Matek a vydali jsme se na tajny vylet, ktery mel v rezii Jirka. Cilem vyletu nebyla pizzerie, ani Christianie jak jsem si myslela, ale prekvapenim byla prohlidka tociteho kostela prave mezi pizzerii a CHristianii. Navstevnici maji moznost vyjit az nahoru – zajimavosti je, ze se na vrchol veze jde po schodisti z venku veze – takze nic pro me, kdyz se bojim podivat se z balkonu !

Vietnamské suschi

V sobotu rano jsme si trosku privstali a vydali se obhlizet tradicni blesi trhy – konecne pocasi dovoli, aby se mohli odehravat venku (pro nas je to jen plus, aspon nemusime platit vstupne do velikych hal ).

Nejdrive byl na planu Israels plads, pak hrbitovni zed v Norrebro a nakonec trhy za radnici ve Frederisbergu. Tam bylo nestkutecne moc stanku, jeste vice lidi a nepreberne mnozstvi zbozi – prevazne detskeho a damskeho obleceni, ale take dost knih, sportovniho vybaveni  a spousty vychytavek. Po nekolika desitkach minut jsme to museli vzdat, projit takovym davem lidi a jeste si neco vybirat byl temer nesplnitelny ukol !

Česká kapela "Už jsme doma", pán vlevo je pan velvyslanec

Minuly tyden byl vice nez hekticky. Vse zacalo v utery kolem obeda, kdy jsme dorazili do prace a kolotoc povinnosti zacal – vybirani ucastniku na Islandske skoleni (jak asi mame vybrat 24 stastlivcu, kdyz nam doslo 268 prihlasek ???), sestaveni pripravneho tymu skolitelu (prolinani EVS dobrovolniku – byvala dobrovolnice Karine, my dva soucastni a budouci dobrovolnik Sorin), vytvoreni 6-ti strankoveho informacniho dopisu, zaplaceni letenek a ubytovani atd atd. Navic spatna komunikace s partnerskou organizaci na Islandu a zmatek v kancelari.

Minuly tyden byl vice nez hekticky. Pondelek byl zasvecen douklizeni bytu po odjezdu rodin a take radnemu odpocinku. V utery rano pak Jirka odjel do Nemecka, takze jsem stravila cele dva dny sama ve meste. Vesmes jsem byla vetsinu casu v praci, kde mi delal spolecnost novy kolega „Vecko“ (Prezdivku ma kvuli trickam a svetrum, ktere jsou vzdy do vecka – celkove je novy kolega celkem ztraceny pripad a na jeho ucet se bavi cela kancelar – hlavne my dva, ale o nem az nekdy jindy.. ).

Oslavy 90. let založení Skautingu v Boskovicích s Dánskou návštěvou

Jak uz nekteri vedi, tak Jirka odjizdi v cervenci na cca 3 mesice do Keni, kde bude pracovat spolu s Nemeckou kolegyni na projektu v Nairobi.  Protoze je to trosku dal nez do Chorvatska, je dulezite se na cely pobyt poradne pripravit. Minuly tyden byl prvni pripravny seminar na tento pobyt. Pobyt je vramci projektu GLEN (www.glen-europe.org).

Keňa voláááááá

Nedelni rano zacalo opet v hektickem stylu neboli baleni a uklidu. Neco po 10 hodine jsme uz vesele cekali na letisti na odbaveni. Kuraci se vydali jeste si rychle zapalit, probehlo spolecne foceni pred budovou letiste a honem na bezpecnosti prohlidku. S vsemi jsme se rozloucili – nastesti byli vsichni spokojeni, nam se vse libilo taktez.

Naše Dánská výprava před odjezdem zpět do ČR

Sobotni den zacal pro zmenu opet slunecne. Po vydatne snidani jsme se vydali kolem planetaria a podel jezer na blesi trh na Israels plads (Izraelske namesti), kde jsme byli naposledy v zari. Vsichni byli velice mile prekvapeni a kazdy si nakoupil spoustu malickosti (napr. Jirka atlas z pocatku 20. st., Niki kozeny batoh, ja bundicku apod.). Dalsim cilem navstevy pak byli druhe blesi trhy – tentokrat podel hrbitovni zdi v Norrebro.

To je ale princezna, co?

Patecni den zacal take nadherne – a to slunecnym a teplym pocasim. Dnes byl plan vyletu jasny – nejdrive se zajit podivat do Frederisberrgu na labyrint z krovin, potom projit kolem kralovskeho palace a jak jinak zakoncit dopoledne nez v pivovaru Carlsberg, kde si vsichni pochutnali na ruznych napojich (prevazne pivnich ).

S replikou Malé mořské víly

Po dokonceni restu v praci a uklizeni celeho bytu prisel dlouho ocekavany den – na navstevu do Kodane prijedou rodiny (konkretne : Nelcina rodina -  tatka Petr,  mamka Zdena, Niki a Alenka  a z Jirkove rodiny mamka Vlasta). Vydali jsme se na letiste driv, abychom meli jistotu, ze vsechno bude probihat podle planu.

Nelčen taťka Petr na Round Tower

Nedele byla jako vzdy zasvecena uklidu, relaxovani a priprave dobrutek. Tentokrat byl hlavnim cilem uklid lednicky a mraznicky – spotrebovani vsech dobrutek. Ke konci tydne totiz prijedou rodice a privezou nove zasoby !!!

Hmmmmm...jako od babicky !!!!

Jelikoz nam na vlakove jizdence Interrail zbyval posledni den na cestovani, museli jsme na rychlo usporadat nejaky vylet.  Nejlepe nejakam daleko a nektere misto v Dansku, ktere nam uniklo behem cestovani v poslednich tydnech. Po chvilce bylo rozhodnuto – pojede se do Aarhusu, ktery jsme „osidili“ minuly tyden.

Aarhus - muzeum vědy!

Jen krátký článeček, pro ty, kteří mají rádi mapy .  Najezdili jsme více než 1500 km vlakem, autem a lodí. Navštívili jsme nejzápadnější bod, nejsevernější bod Dánska, největší písečnou dunu v Severní Evropě a také všechny 3 památky UNESCO v Dánsku.

View Larger Map

16.duben je temer narodnim svatkem v Dansku. Kralovna Margaret ma totiz narozeniny, takze tradicne prijde pozdravit verejnost na balkon kralovskeho palace Amaliensborgu.

Kralovska rodinka

Dnesni den byl taktez narocny. Budik nekompromisne zvonil, Vojta s Eliskou se v rychlosti zacali balit a my jsme je sli vyprovodit k autu. Odjeli z Kodane neco kolem 9 hodiny.

Nam zacala narocna prace – vybalit batohy, vyprat pradlo, zpacifikovat jidlo, trochu si odpocinout a jit do prace. Tam jsme nakonec dorazili az na obed a cele dopoledne vyrizujeme emaily, piseme clanky na blog a celkove se zase dostavame do pracovni moralky.

I takove dobroty se nasli pri vybalovani a uklidu...

Behem Velikonocniho Pondeli jsme se vzdali na spolecnou prochazku po Kodani. Eliska v Kodani jeste nikdy nebyla, tak jsme ji chteli ukazat to nejlepsi z naseho prechodneho domova.

Navsteva kralovskeho zamecku

Nedelni rano zacalo opet brzy – v 9.00 jsme vyjizdeli lodi z pristavu Aarhus do Kalunborgu na Zaelandu. Cesta trvala neco pres dve hodiny, v kterych jsme posvacili, koukali se na filmy (bez zvyku) a samozrejme navstivili lod i zvenku – nejdrive ve vetrnem prostredi, pozdeji slunecno

Vikingske muzeum v Roskilde

Po velmi kvalitni noci v drevenem sheltru (cesky pristresek) jsme pokracovali v nasi ceste na nejsevernejsi bod Danska Skagen. Cestou jsme se jeste zastavili u nadhernych utesu (bohuzel si nepamatujeme nazev mista, kde to bylo). Kazdopadne jsme se hned u parkoviste vydali hledat zachod (ano, kofola dela sve !) – ten jsme sice nenasli, ale narazili jsme na podivneho pana, ktery nam chtel povykladat vse o historii toho mista. Prosli jsme se zase po plazi, nafotili desitky fotek utesu a racku a honem zpatky do auta.

Nejsevernejsi bod Danska - Skagen

Patecni den zacal pozvolnym budickem kolem 8 hodiny rano. V rychlosti jsme sbalili vsechny veci a vydali se autem dal – dnes nas cekal dlouhy den. Snidani jsme odbyli v aute a castecne na benzince cestou do Jellingu – mista, kde vzniklo danske krestanstvi.

Spolecna fotka v Ribe

Po poradne priprave svaciny, vybaveni a planu cesty naseho velkeho Velikonocniho cestovani jsme se vydali ve ctvrtek  9.4. na vlakove nadrazi v Kodani. Ctvrtecni den byl prvnim statnim svatek Velikonoc, takze to podle toho taky na nadrazi a pozdeji ve vlaku vypadlo. Nacpano k prasknuti, vsude desitky deti, kocaru a duchodcu vsech velikosti.

Posilneni vybornou zmrzlinou v Koldingu - pri cekani na Vojtu a Elisku

Nedelni rano po sobotnim narocnem dni zacalo velice pozde. Poradne jsme se vyspali a potom jsme vyrazili do prace na obed. Jelikoz byla prvni nedele v mesici, zastavili jsme se i  v obchodnim centru doplnit zasoby jidla a pokusit se objevit nove kalhoty. Kalhoty jsme sice nenasli, za to tricko a dostatek jidla ano

Jaro je tu? Snad!

Legoland byl otevřen v roce 1968 a od té doby se stále rozrůstá. Dnešní hádanka pro Vás se týká jedné z největších LEGO staveb v parku.

Socha svobody - 9 metrů

Sobotni den byl rezervovan jen a jen pro zabavu. Pripravy na velky den zacali uz v patek, kdy jsme chystali svacinu a balili veci na cely den. Sobotni rano zacalo velice brzy – a to vstavanim ve 4:45. Rychle se umyt, dochystat veci, nasnidat se a honem na vlakove nadrazi.

Verohodne repliky z lega – v tomto pripade Bergen v Norsku

Hned na zacatku clanku se musim omluvit, ze pridavame novinky na nas blog. Bohuzel jsme byli indisponovani k jakekoliv jine cinnosti, ktera by nebyla nezbytna

No byli jsme na tom fakt špatně...

Posledni dny nam trochu splyvaji a nejde moc rozeznat jestli se ta nebo ona vec stala v utery, ctvrtek nebo ve stredu. Hlavnim heslem celeho tydne bylo “ pracuj dokud neusnes nebo nespadnes pod stul, v kantyne si pochutnavej na dobrutkach a hlavne chod domu hodne pozde“.

Kodan a my

Po dost narocnem tydnu jsme se rozhodli si o vikendu poradne odpocinout. V sobotu rano jsme se vypravili na nakup nezbytnych potravin pro preziti celeho vikendu a pak jsme uz nevylezli ani na dvur az do nedelniho odpoledne.

Zrcadla

Na patek byla naplanovana dalsi z porad s Kasperem. Jelikoz porad jeste nevime vysledky o grantu k Praze a Islandu, zacali jsme planovat dalsi akce. A Jacob opet prekvapil.

Že bychom zase někam jeli???

Ctvrtecni odpoledne bylo rezervovano dalsi z akci Ceske Ambasady. Tentokrat to byl literarni vecer s Petrou Hulovou. Jelikoz se akce konala v dobe ceskeho predsednictvi EU, misto konani nebyla tradicni ambasada, ale netradicne Evropsky dum v centru Kodane.

Z leva Petra Hulova, prekladatel a velvyslanec Zdenek Lycka

Ikdyz je Svaty Patrik patronem vsech Iru a vetsina oslav prichodu jara probiha hlavne v Irsku, vcera v Kodani byla mela. Snad vsichni mladi, stari, irove-neirove, zeleni nebo jinak barevni vybehli do krasneho jarniho pocasi oslavovat svateho Patrika.

Cepice sponzorovane jak jinak irskou whisky

Nedelni den byl pro zmenu rezervovan na celodenni vylet. Tentokrat byl cil vyletu tajny, jelikoz to byl jeden z mych narozeninovych darku. Na nadrazi bylo ale vse prozrazeno – jede se na hrad Kronborg, do ktereho Shakespear situoval slavneho Hamleta. (ve skutecnosti tam ale Shakespear nikdy nebyl:))

Být, či nebýt. To je oč tu běží...

Sobotni rano nas probudilo slunecnimi paprsky a jarnim pocasim kolem 15 stupnu. Den na vylet jako stvoreny. Cilem dnesniho vyletu bylo Bella Center – obdoba Vystaviste v Brne, kde cely vikend probihali nejvetsi blesi trhy v cele Skandinavii.

Tak něco takového, ale asi 20x větší!!!

Vzhledem k tomu, že měla včera Nelča své 21. narozeniny, museli jsme to pořádně oslavit! Vše začalo už den předtím, kdy jsme si doma udělali domácí chléb, já koupil VELKOU květinu, dali jsme si pořádnou pizzu a leželi jsme u pc a dívali se na seriály – prostě pohoda a odpočinek…

Následující den jsem ráno sehnal čokoládový dort, nastrojil na něj 21 svíček a oslava mohla začít.  Docela štěstí, že jsme v práci nespustili požární alarm . Nelča dostala v práci ještě další květiny, nějakou čokoládu, anglickou knizku Kompas – Lidska prava, volal jí šéf ze služební cesty z Brazílie, aby jí mohl popřát,  atd. Prostě pohoda.

Mňamka

Pocasi v Kodani je vylozene Aprilske, ikdyz je teprve brezen. V nedeli, kdy Iva odjizdela se stihl vystridat lijak, slunicko, poprchavani a pri odjezdu zase slunicko. Takove pocasi je tu cely tyden. Co se za posledni dny stalo?

Vzpominka na leto a Lakcin nastavany vyraz

Na sobotu jsme vymysleli vylet do Hillerodu, mestecka vzdalelenem 45 minut na sever od Kodane. Hlavnim lakadlem je prekrasny renesancni zamecek Frederiksberg slot a prilehle zahrady. Do Hillerodu jsme dorazili neco po 11 hodine a hned jsme se vydali hledat onu atrakci – to se nam po chvilce podarilo, navic jsme se pekne prosli podel rybnika.

Zamek v Hillerodu

Na dnesni den byl puvodne na planu celodenni vylet, ale nakonec jsme program zmenili – Iva sla nakupovat a my jsme sli nakoupit, jelikoz dosel toaletni papir a situace zacala byt vice nez kriticka. Taky jsme zacali  uklizet a varit obed – tentokrat tortily s kurecim masem a zeleninou a trochu odpocivat.

Carlsberg pivovar

Ve ctvrtek jsme museli byt brzo v praci. Uz na 9:30 byla svolana porada s Kasprem. Cele dopoledne se nedelo nic zasadniho, az na to, ze Iva potkala v Narodnim muzeu danskou princeznu. No nas malem trefil slak, za nekolik mesicu nikoho tak vyznamneho nepotkame, a Ive se to podari uz 3.den sveho pobytu v Dansku.

Danska princezna (ta vlevo dole)

Dnesni rano zacalo dost strasne. Budik zazvonil nekompromisne v 8:15 a muselo se vstat. V praci nas cekal posledni poradne pracovni den tohoto tydne – ctvrtek a patek je vetsina kancelare ve Frankfurtu a pristi tyden to nebude o moc lepsi – jedou do Brazilie.

Iva, den druhý!

Na konci minuleho tydne se Line mezi reci zminila, ze s Jean-Lucem odjizdi na Island a to na cely tyden. Nacasovani si nevybrala to nejlepsi, ale hlavne ze se k nam tato informace dostala. Zmobilizovali jsme vsechny prostredky komunikace a rozhodili site mezi potencionalni navstevniky Kodane – nakonec se nam v nedeli odpoledne, necelych 24 hodin pred odjezdem autobusu do Kodane, podarilo presvedcit Ivu – Jirkovu kamaradku z Olomouce.

Společná večeře

Jean-Luc a Line, po jejich vcerejsi modni prehlidce zimni vybavy, konecne odjeli. Vcera nam Line vysvetlovala, proc si bere tolik kulichu, podvlikacky a Jean-Lucovi bali snehule (Jean-Luc z nich mel strasnou srandu. Kdyz jsme mu rekli, ze stejne boty jsme nosili asi do 11 let i do skoly tak mu trosku zklaplo) – no na Islandu je prece minus 5 stupnu, no vy jste to nevedeli? A co kdyby nahodou bylo minus 10? No snad nechcete, abychom tam zmrzli.

Pat a Mat a lá Island

Patecni pracovni proces jsme skoncili velice brzy, protoze jsme potrebovali nacerpat sily na narocni vikend. Jeste v patek vecer jsme se vydali na dalsi sraz Cechu a Slovaku v Kodani – v poradi uz 4.setkani. Zase jsme sedeli nekde jinde, poznali jsme se s novymi krajany a sranda byla velika.

Akce u Eleny a Andrease (zleva Gaetan, Elena, Lucka)

Stredecni den byl nadherny. Po vikendove kalamite slunicko svitilo jako na jare, doufam, ze to znamena zacatek jara Po prichodu z prace a shlednuti jednoho dilu „Numbers“ nas napadl uzasny napad – co takto si udelat nejake ceske jidlo? Po chvilce premysleni nas napadla rajska omacka s knedlikama a tak jsme se pustili do prace. Sranda byla velika.

Hmm…to byla dobrota

Vcerejsek byl dalsim dnem, kdy probihalo promitani filmu – tentokrat Smutek pani Snajderove – na ceske ambasade. Film byl natocen v cesko-albanske koporudikci albanskym reziserem, ktery studovat v 50.letech v Ceskoslovensku. Cely film je vlastne autobiografie rezisera tohoto filmu.

Ikdyz jsme na internetu nasli hodnoceni pouze 35 %, film se nam moc libil. Hlavni zapletkou byla trojice studentu filmariny, kteri nataceli dokument o motorkach ve fabrice v Ceskem Sterberku. Po dotoceni filmu pak musi albansky student odjet zpatky do Alabanie, v ceskoslovensku nechava sve kamarady, pritelkyni a studium.

Pan režisér s českou mládeží v Dánsku (jak to nazvala jedna paní z velvyslanectví)

V patek odpoledne jsme to zapichli v praci dost brzo – a sli jsme plavat s Luckou. Pak jsme se uz jen zastavili v kancelari pro veci a hura domu. Patecni vecer byl pak zasvecen odpocinku a Piratum z Karibiku 1. Sobotni rano pokracovala odpocinkovym tempem doprovazenym lehkym uklidem. Po obede v praci jsme se vydali navstivit Alcu na kolejich cca 20 minut daleko od nasi prace.  Prijeli jsme k ni naprosto promrzli, takze jsme u ni chvilku posedeli, stahli jsme si nove filmy, pujcili knizku a chystali se k odjezdu. Jirka se snazil spravit Alcino polamane kolo, ale nepovedlo se.

party u Lucky – z leva Janica, Sis, Elena, Jens a Nela (Jirka fotil)

V utery v 7 hodin rano prijel Jirka z Cech s krosnou plnou ceskych dobrot. Na chvilku jsem si jeste zdrimli a hned po probuzeni jsme se pustili do vybalovani a degustace ceskych specialit – hlavne strudlu, babovky, presnidavek, ceskych rohliku a poradneho salamu. Sranda byla velika, hlavne kdyz jsme vsechen proviant nemohli nacpat do skrinky ani v kuchyni, ani v pokoji a mrazak s lednickou jsou nacpany k prasknuti. No jidlo nebudeme ted dlouho nakupovat

Zima v Kodani

Dneska jsme se rozhodli zverejnit statistku vyrazu, jak lze najit nas blog. Prejeme prijemnou zabavu

Vyhledavani

Protože jsem musel odjet na několik dní do Čech vyřídit nějaké záležitosti a potkat se s několika přáteli zvolil jsem cestu nejměnšího finančního odporu a to cestu busem. 11. února autobus Student Agency (všiměte si té nepokryté reklamy) vyrážel přesně v 17.30 od budovy DGI v Kodani a já, spolu s dalšími cca 9 cestujícími, na palubě směr Praha.

Domov, sladký domov…

V následujícím článku se budu snažit zhruba sepsat, co nás čeká v následujících měsích a co bychom chtěli podniknout, aby jste zhruba měli přehled, kdy nás nenavštěvovat :0

Kazdy vydelava na cestovani jinak...fotka z Portugalska 2008

Tak uz je to 4.den co jsem sama v Kodani. Jirka musel ve stredu odpoledne odjet na tyden do Cech vyridit dulezite veci. Ne, ze bych nebyla rada, ze odjel :0 ha ha ha, ale prece jen tady porad moc lidi v Kodani nezname, navic jsou cely tyden zimni prazdniny a to znamena prazdno v kancelari – Jacob je cely tyden doma a venuje se rocnimu synkovi a jeho tehotne pritelkyni, Marvin odjel do Zenevy na zimni sidlo jeho tchyne, Hanne jela na mesic do Indie navstivit rodinu jeho manzela a Jean-Luc klasickou dochazkou do prace prisel vzdycky jen na otocku, tak jsem si samotu opravdu uzivala naplno.

Tak toto je specialni Valentynska fotka pro ctenare tohoto blogu - foceno pred 2 roky v Dubrovniku

Vikend jsme stravili spis relaxacne. V patek vecer jsme si udelali mensi cyklisticky vylet k novemu mostu, ktery je jen pro pesi a cyklisty, potom jsme nakoupili nutne zasoby jidla na cely vikend a vydali jsme se domu. Tam jsme si dali na veceri kureci rizky se syrem a sunkou  a hranolky. Po celou dobu vareni vypadala panvicka spis jako ohnostroj, ktery vydaval zvuky, ale barevne nesvitil.  Sranda to byla velika.

Rodinna fotka na novem moste

Chcete zacit takove super zacitky o kterych si tady jen ctete…Tak ctete dal… a poradne …

Dnes jsme vyhlasili vyberove rizeni na nase mista do organizace ISCA.  Uzaverka prihlasek je 1.3.2009. Dalsi informace ve clanku. Vrele doporucujeme

Tak takto vesely muzete byt v Kodani i vy..

Na Hromnice, alias Nelu, tedy 2.2.2009, jsme se rozhodli podnikout první výlet do Švédska-země, která leží jen přes most od Kodaně. Švédsko je také zemí kde IKEA, Elektrolux, Ericsson, Oriflame, Volvo, SAAB, Husqvarna, H&M, ABBA, Alfred Nobel, Björn Borg, Andres Celsius, Tetra Pak a jiné přišli na svět. My jsme se rozhodli navštívit třetí největší město Švédska Malmö (cca 276 tis. obyvatel).

Malmö

Po vcerejsi nestastne story s kolem jsme se nakonec rozhodli vydat na sraz Cechu a Slovaku. Dorazili jsme mezi prvnimi, takze jsme zabrali strategicka mista hned uprostred.

Tak takto budeme vypadat na Hippies vecirku na konci dubna

Tak jsme uz opravdovymi Dany. Vcera nam nekdo ukradl jedno kolo. A to hned pred nasim domem.

Tak tohle bylo moje kolo, foceno v zari v den zakoupeni…

Je tu pro vas neopakovatelna sance podivat se za nami do Danska. Autobusova spolecnost EUROLINES /www.eurolines.cz/ nabizi neopakovatelnou nabidku jizdenek do nekolika zemi – a Dansko je jednou z nich.

Takova panorama na vas v Kodani cekaji...

Dnesni den jsme stravili dost pracovne. Uz po nekolikate jsme predelavali rozpocet pro Prazske forum, potom jsme meli poradu s Jean-Lucem a dozvedeli jsme se ze mame castecne noveho sefa – a to naseho kamarada Kaspera, co byl spolu s nami v Parizi.

Tak takhle jsme nejak vypadali vcera u sledovani americkeho kanalu

Nedelni rano jsme zacali rozcvickou v bazenu. Bylo nacpano k prasknuti, vypadalo to jako sjezd kocarku a deti vsech velikosti. Proste silene, takze jsme to asi po 45 minutach museli vzdat. Odpoledne jsme stravili uklidem – a to generalnim. Chodba, koupelna, kuchyn a hlavne nas pokoj, kde to vypadalo jako po vybuchu bomby. Do toho vseho jsme jeste vyprali 5 pracek pradla.

Takhle jsme nastesti nedopadli…

V sobotu jsme se rozhodli relaxovat, takže jsme vstali okolo desáté, něco málo uklidili v bytě a vydali se do práce na oběd. Šéfkuchař v kantýně docela překvapil, protože byly kuřecí kousky v bramborem, po dlouhé době žádná ryba, nebo podobné dobroty. Po obědě jsme se rozhodli, že si půjdeme zabruslit na jedno z pěti veřejných bruslišť v Kodani.

Naše krasobruslařka

Forum v Praze se blizi velkou rychlosti a jelikoz jsme s pripravami zacali pomerne nedavno a jiz 1.2. je uzaverka prihlasek ke ziskani grantu z programu Mladez v Akci, byli jsme vyslani do Berlina na dalsi planovaci schuzku. Cilem pak bylo doladit program a tema akce, stejne tak jako upravit informace v prihlasce.

Check point Charlie

Jelikož čas tady v Dánsku strašně rychle letí, ani jsme se nenadáli a bylo zde další školení EVS dobrovolníků – tentokrát setkání v polovině projektu. Pro nás je to sice zatím třetina, ale i tak jsme měli o čem s ostatními dobrovolníky na 4-denním školení diskutovat. V následujícím článku se vám pokusíme shrnout celé školení:

EVS dobrovolníci v Dánsku

Dnešní den byl zase dost pracovní. Začali jsme už vymýslet téma konference, volali jsme si s Rebekkou, majitelkou hostelu a s dalsimi nekolika lidmi kvuli Praze. Mam dojem, ze po dnesku mam prirostle sluchatko k uchu :0

Polévka a la Jirka

Sobotní ráno začalo velice brzy. Budík nekompromisně zapípal ještě před 9 hod. Na dopoledne jsme měli v plánu návštěvu bleších trhů, kde se dá vždycky nakoupit dost věcí za velice levné ceny, tak jsme se rozhodli toho využít. Co kdyby se nám něco hodilo ? :0

Červený z blešáku, černý od Ježíška.

Hned ve čtvrtek po našem příjezdu jsme se pustili do práce. K 1.2. chceme podat žádost o grant na konferenci, takže je potřeba udělat do té doby dost věcí ! Ve 14:00 jsme měli skype hovor s Rebekkou – zástupkyní organizace ENGSO Youth, se kterou máme na starosti především obsahovou a programovou část fora. Nakonec jsme se rozhodli hovor ukoncit a domluvili jsme se na porade v Berline za 14 dnů.

My máme možná nu nejlepší práci