Dnesni 10.den v Parizi byl bohuzel uz posledni. Po kratkem prispani si jsme si sbalili vsechny veci, trosku jsme se nasnidali a vyrazili jsme do mesta. Nejdrive byla na planu Narodni knihovna a Francouzska banka – ani jednu budovu jsme dlouho nemohli najit, nakonec se nam to ale podarilo..
Nasi hostitele
Dalsi zastavkou byl Notre Dame, kde jsme sice uz byli, ale chteli jsme se podivat i na vez. Asi uprostred kostela byl placeny vstup do klenotnice, tak jsme si mysleli, ze je to zaroven vstup i na vyhlidku. Bohuzel ale nebyl. Alespon jsme si prosli peknou vystavku a u placeni jsme nasli fotak. Nejdrive jsme premysleli ze si jej nechame, nakonec jsme se ale rozhodli udelat dobry skutek a fotak jsme dali na informace do ztrat a nalezu – snad si jej dotycni vyzvednou :0
Vstup na vyhlidku jsme nakonec nasli zvenku kostela, fronta byla ale dlouha a my jsme nemeli casu nazbyt. Chteli jsme se podivat i do Katakomb, ty byly ale zavrene, takze jsme sli dal. Jirka se v nedeli domlouval se spoluzackou Zuzkou z gymplu, ktera studuje primo v Parizi, ze bychom se s nim mohli potkat – a tak se taky stalo. Ukazala nam nektere dalsi zajimavosti, jako treba slavnou kavarnu kde se schazela tzv. Ztracena generace v cele s Hemingwayem, taky jsme s ni byl v kostele Saint German a ukazala nam drahou cast Parize. Nakonec jsme se rozhodli ochutnat tradicni francouzkou palačinku v jedne ze Zuzcinych oblibenych kavaren a pekne jsme si povykladali. Jeste pred rozloucenim nam Zuzka ukazala kde bydli a zavedla nas do Lucemburskych zahrad, kde je sidlo senatu. Jelikoz ale spechala na prednasku do skoly, tak jsme se brzo rozloucili a my jsme pokracovali dal – tentokrat na Pantheon, obrovskou budovu pobliz Sorbony. Jen jsme nakoukli dovnitr a upalovali jsme na metro domu.
Zastavili jsme se jeste v cinske ctvrti, dobalili jsme posledni veci, poradne jsme se najedli a kolem 16:30 jsme vyrazili metrem a pak vlakem na letiste. Tam jsme dorazili cca po hodine, v pohode jsme se znovu nasvacili, mezi prvnimi jsme sli odevzdat batuzky a sli jsme pockat do odletove haly na nase letadlo. To odletalo ve 20:05, na palube jsme dostali i veceri, za kterou jsme byli dost vdecni. Po 2 hodinach letu jsme v poradku pristali na Kodanskem letisti, po chvilce cekani jsme dostali batohy – Jirka ten svuj sel reklamovat, protoze mu jej natrhli. Po chvilce spekulovani nad fungovani pristroje na jizdenky se nam podarilo ziskat jizdenku v okenku a ani ne po 2 minutach cekani jsme nasedli do vlaku na hlavni nadrazi. Ve vlaku jsme se seznamili s trenerem sermu, ktery bydli nedaleko od nas a ktery nam potom prozdradil, ze jeho pritelkyne bydlela ve stejne ulici jako my ted v Kodani. Svet je opravdu maly.
Spolecne se nam podarilo stihnout autobus, ktery nas svezl jednu zastavku pobliz naseho domu a my jsme naprosto zniceni prisli domu neco kolem 23:30. Po bleskovem hygiene jsme usnuli behem chvilicky a po strasne dlouhe dobe jsme nenatahli na rano budicek. Spanek jsme uz opravdu potrebovali….
